Argumentace

Ve dnech 3. a 4. října se v našem městě bude konat referendum k tématu rozšíření místní skládky odpadu, v souběhu s parlamentními volbami. Jde o záměr, o kterém se diskutuje již více než dva roky, a ačkoliv může působit složitě, jeho pochopení je důležité pro každého obyvatele. Přináším proto přehled základních informací o záměru.
O čem rozhodneme v referendu?
Rozhodnutí občanů v referendu bude mít zásadní vliv na budoucnost skládkování v našem městě. V případě platného výsledku referenda mají zastupitelé města povinnost se jím řídit, samozřejmě v rámci zákonných mezí. Prakticky by to znamenalo povinnost stavět se odmítavě k dalšímu rozšiřování skládkování na území města a provést takové změny územního plánu, které znemožní realizaci etap V-VIII.
Věřím, že každý občan k hlasování o budoucnosti města přistoupí s nejvyšší odpovědností.
David Tichý, zastupitel

Základní informace o rozšíření skládky

Právní dopady změny územního plánu – hrozby nebo manipulace ?

V červnu 2025 schválilo zastupitelstvo města vyhlášení referenda ohledně (ne)rozšíření skládky v Čáslavi. Z devatenácti přítomných zastupitelů jich pro vyhlášení referenda hlasovalo osmnáct. 
3.- 4. října budou mít tedy občané Čáslavi možnost rozhodnout, zda ke změně územního plánu a v důsledku toho k nerozšíření skládky nebezpečného odpadu na dvojnásobek dojde nebo ne. K takovému rozhodnutí musí mít občané k dispozici potřebné informace o všech jeho důsledcích.
Před jednáním červnového zastupitelstva obdrželi zastupitelé (nikoliv veřejnost) vyjádření  AVE CZ k referendovým otázkám a dvě stanoviska k ekonomickým dopadům nerozšíření skládky. 
Vyjádření AVE CZ ohledně referendových otázek vzápětí vyvrátilo Ministerstvo vnitra ČR. K ekonomickým dopadům na rozpočet města si  budete moci přečíst stanovisko ČPV na webu Čáslav pro všechny.
Ve veřejném prostoru však nadále rezonují některými radními šířené informace, že změny územního plánu a s tím související nerozšíření skládky mohou mít dopad na městské hospodaření až ve výši 1,5 mld korun. S tím zaznívají názory, že společnost AVE CZ bude oprávněně uplatňovat náhradu škody za zmařenou investici, a to město povede k zadlužení na generace. 
Taková tvrzení jsou nepodložená, není zřejmé na základě jakého právního titulu by město mělo AVE CZ hradit náhradu škody v případě změny územního plánu. 
Představitelé města by měli občanům předložit právní rozbor opřený o relevantní data, odkazující na zákony a soudní rozhodnutí, tak, aby se mohli při hlasování rozhodovat s plnou znalostí věci a možných dopadů. 
Rozhodně je chybou, pokud radnice jen převezme stanovisko AVE CZ nebo jím doporučených odborníků a nezajistí veřejnosti objektivní, nezávislé posouzení možných dopadů.
K výrokům v mediálním prostoru zde proto předkládám své právní oponentní stanovisko opřené o studium příslušných zákonů, judikatury soudů českých i mezinárodních, o konzultace s právními experty na územní plánování, s kterými jsem záležitost konzultoval.
Základní právní normou upravující náhrady vlastníkům, investorům při změně územního plánu je stavební zákon č. 283/2021 Sb., konkrétně § 133.

Jak  zní ustanovení  § 133 v odst. 1-3? 
1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby a osobě, která má jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě (dále jen „oprávněná osoba“) a které vznikla škoda v důsledku zrušení nebo významného omezení zastavitelnosti pozemku na základě změny územně plánovací dokumentace nebo vydáním nové územně plánovací dokumentace, náleží náhrada škody spočívající v nákladech vynaložených na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo za snížení hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu.
(2) Oprávněné osobě náleží dále náhrada, byla-li její práva k pozemku nebo stavbě významně omezena územním opatřením o stavební uzávěře a byla-li jí tím způsobena škoda.
(3) Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti pozemku stanoveného územně plánovací dokumentací.

Územní plán umožňující využití předmětného pozemku na ploše rozvojové zastavitelné plochy Z19 k umístění technické infrastruktury byl schválen na počátku roku 2015 (7.1.2015) tedy před více jak 5 lety před hlasováním o jeho změně v říjnovém referendu.

Z toho vyplývá jednoznačný závěr, že AVE CZ nemá právo uplatňovat náhradu škody podle § 133 stavebního zákona.  Ostatně stejná zásada platila podle předchozí právní úpravy stavebního zákona v § 102.

Tento právní názor se opírá též o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2020, sp. zn. 22 Cdo 1046/2020. V tomto soudním rozhodnutí je též výslovně uvedeno, že náhrada vlastníkovi pozemku nenáleží ani na základě přímé aplikace čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, která jinak upravuje omezení vlastnického práva ve veřejném zájmu za náhradu. 

Problematikou se zabýval též Ústavní soud, který přijal dne 7.3.2023 Usnesení II ÚS 849/21, z něhož mimo jiné vyplývá, že nikdo nemá veřejné subjektivní právo na to, aby poměry v území,  ve kterém se nachází jeho majetek , byly navždy zakonzervovány a nemohly se nikdy zákonným způsobem měnit ( viz i  rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 AS 49/2007-191 ze dne 12.8.2008. Z judikatury Ústavního soudu pak i vyplývá, že neexistuje ani subjektivní právo na to, aby pozemku byl územním plánem „určen“ stěžovatelem zamýšlený režim – usnesení Ústavního soudu ze dne 18.2.2010 , sp. zn. III ÚS 310/09.
Z judikatury též vyplývá, že změna územního plánu není rozhodnutím o konkrétních právech osob a případné nároky oprávněných osob se posuzují podle zákona č.82/1998 Sb., viz rozsudek Nejvyššího sodu ze dne 27.10.2015, sp.zn. 25 Cdo 3444/2013
Soudy též zaujímají postoj, že obec má plánovací pravomoc, ale její výkon nesmí znamenat svévoli. O svévoli rozhodně nejde v případě, kdy v rozhodnutí samosprávy hraje významnou roli veřejný zájem, za který lze nepochybně označit ochranu životního prostředí a lidského zdraví.
Též podle Evropského soudu pro lidská práva a jeho judikatury pouhá ztráta možnosti výstavby nebo zisku není automaticky chráněna Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
Při posuzování všech případných nároků majitelů pozemků a investora hraje samozřejmě roli i to, zda vlastník či investor svým jednáním obci, která zvažuje změnu územního plánu, nezpůsobil škodu značného rozsahu a hrozí, že v uvedeném jednání bude pokračovat.
Informovaná veřejnost je seznámena s trestním stíháním společnosti AVE CZ vedeným elitními vyšetřovateli z NCOZ. Toto vyšetřování trestné činnosti AVE CZ spojené s nevyměřováním, nevybíráním a neodváděním poplatků touto společností bylo ukončeno a spis byl předán státnímu zástupci k podání žaloby. Škoda vyčíslená NCOZ jen městu Čáslav činí 970 milionů Kč. Město Čáslav se připojilo k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody a jejímu zajištění.
Lze tedy shrnout, že podle stavebního zákona nehrozí, že by město Čáslav mělo hradit škodu  AVE CZ, nesvědčí tomu ani citovaná soudní rozhodnutí. Naopak podle policejního vyšetřování AVE CZ způsobilo našemu městu škodu značného rozsahu. Společnost, která přípisem starostovi města přípisem z 10.3.2023 sdělila, že vlastní toliko nezbytný majetek k zajištění služeb, které provozuje a že pokud by došlo k zajištění nároků poškozených v trestním řízení v plné výši, společnost by se mohla dostat do insolvence. 
Ten, kdo je tu poškozený, je naše město, a ne společnost AVE CZ. Přesto se v Čáslavi šíří spekulace, že bychom my měli hradit náhradu škody této trestně stíhané společnosti.  
Věřím, že občané Čáslavi zváží všechna pro a proti a budou se při hlasování v referendu rozhodovat na základě ověřitelných faktů, argumentů a důkazů.
JUDr. Vlastislav Málek, zastupitel

Poplatky za ukládání odpadu: kolik může přinést rozšíření skládky?

Hlavním argumentem pro rozšíření skládky na okraji Čáslavi jsou možné budoucí příjmy z poplatků za ukládání odpadů. O kolik peněz by skutečně mohlo jít? Připravil jsem přehled odhadů, aby si každý mohl udělat vlastní názor před podzimním referendem.
Přesné částky dnes nikdo s jistotou neřekne, závisí totiž na řadě proměnných: 

1. množství a skladba navezeného odpadu: poplatky se liší dle typu odpadu, od 45 Kč za tunu technologických odpadů (např. popel ze spaloven) až po 1000 Kč za tunu nebezpečného odpadu
2. hustota odpadu: ta určuje, kolik tun se na skládku vejde, než se kapacita zaplní
3. disciplína provozovatele skládky při vybírání poplatků a schopnosti města toto kontrolovat a vymáhat
4. finanční stabilita provozovatele skládky, zejména pokud bude čelit sankcím ze sporů o nevybírání poplatků v minulosti

Faktory z bodů 3. a 4. mohou mít velký vliv, ale je těžké jejich dopady předem spočítat. Budu se proto věnovat odhadům příjmů za předpokladu, že vše bude fungovat podle předpisů.
Vycházím ze studie, kterou si město objednalo u externí firmy. Ta odhaduje i budoucí příjmy z poplatků. Ke studii jsem zpracoval oponenturu (naleznete zde: https://drive.google.com/file/d/1DgN1aw67igIFc1fD-lG6nbHadJ4XwQk-/), kde upozorňuji na její slabiny a nabízím realističtější odhady.
Autor studie představil tři scénáře podle skladby odpadu (pesimistický, reálný, optimistický) a počítal vždy s ročním návozem 130 tisíc tun. Toto nastavení jsem převzal, ale upravil dvě věci: 

• Zapracoval jsem, že až 25 % uložených odpadů může být osvobozeno od poplatku (tzv. technické zabezpečení skládky)
• V pesimistickém scénáři jsem nezapočítal příslib minimálních plateb 16 mil. Kč ročně, protože ho nelze nijak vynutit

Toto jsou výsledné odhady ročních příjmů z poplatků:

• pesimistický: 4 mil. Kč
• reálný: 25 mil. Kč
• optimistický: 42 mil. Kč

Zmíněných 25 mil. Kč přibližně odpovídá i očekávání provozovatele skládky, který uvedl v dopise čáslavským zastupitelům z 20. 3. 2023 částku ve výši 30 mil. Kč ročně.
Druhá důležitá otázka zní: jak dlouho bude rozšířená skládka fungovat, než se zaplní? Při stejném ročním návozu odpadu to záleží na jeho hustotě. Podle odbornice na odpadové hospodářství RNDr. Martiny Vrbové, Ph.D., se na českých skládkách běžně počítá s hustotou 1 – 1,3 tuny na m³. To by znamenalo dobu provozu mezi 15 a 20 lety. Studie však pracuje s výrazně vyšší hodnotou 1,6 tuny/m³, a odhaduje tak provoz až na 25 let.
Martin Jusko, zastupitel

Čáslav zvládne finance i bez skládky

„Město zbankrotuje, když se skládka zavře!“ straší nás někteří. Není to pravda. Pojďme si jednoduše a věcně ukázat, jak na tom Čáslav doopravdy je. Píšu to, aby každý občan – mladý i starší – pochopil skutečná čísla. Chci uklidnit obavy a ukázat, že můžeme dát zdraví a čisté prostředí před nejistý zisk ze skládky.

Černé scénáře vs. realita
Finanční stabilita našeho města nestojí na skládce – příjmy z ní jsou jen bonus, ne nutnost. V roce 2024 mělo město po zaplacení všeho 149 mil. Kč volných. Bez skládky by to bylo kolem 103 mil. Kč, pořád velká rezerva. Podobná města bez skládky také nekrachují.
Navíc přicházejí dvě změny, které rozpočet posílí. Za prvé skončí dle současného vedení dotace města nemocnici (asi 40 mil. Kč ročně). Za druhé nový radar v Drobovicích přinese přibližně 12 mil. Kč ročně. Tyto novinky dohromady nahradí výpadek příjmů ze skládky. Městu tak zůstane zase kolem 150 mil. Kč ročně – podobně jako dnes se skládkou. Z toho cca 40 mil. na údržbu a zbytek na rozvoj. Žádný bankrot se nekoná.

Nejisté příjmy, jistá rizika
Skládka v Čáslavi provozovaná firmou AVE CZ.
Do budoucna jsou příjmy ze skládky nejisté. Odhady mluví o 25 mil. Kč ročně, ale může to být i méně. Společnost AVE dává městu dar 5,4 mil. Kč ročně, který však může kdykoli zrušit. Navíc tato firma čelí obvinění, že neodvedla poplatky a připravila Čáslav o miliardu. Tyto peníze mohly být dávno v kase – město je teď vymáhá soudně. Je vidět, že na slibované příjmy od skládky není spoleh. Zato rizika rozšíření skládky jsou reálná: zápach, znečištění vzduchu, který dýcháme – zkrátka ohrožení zdraví a kvality života obyvatel.

Zdravá budoucnost
Představme si Čáslav, která není závislá na skládce. Město s čistým vzduchem, bez narůstající hory smetí za humny. Město finančně zdravé díky poctivému hospodaření a novým projektům. Taková budoucnost není sci-fi – je na dosah.
V referendu můžeme rozhodnout, jestli chceme nejisté miliony, nebo raději čisté prostředí a zdraví. Nenechme se strašit. Já volím zdravé město před skládkou. Věřím, že Čáslav se obejde bez peněz ze skládky, jako to zvládají i jiná města. Budoucnost města máme v rukou – zvolme zdravé prostředí místo skládky.
Martin Horský, zastupitel

Rozšiřování skládky jako riziko pro naše životní prostředí

Rozšíření čáslavské skládky vyvolává nesouhlasné reakce z různých důvodů. Jako člověk, který se dlouhodobě věnuje zkoumání krajiny a její historie, považuji za důležité upozornit na zásadní rizika, která se týkají samotného prostředí, ve kterém žijeme. Níže shrnuji hlavní environmentální důvody, proč jsem proti dalšímu rozšiřování skládky.

Hrozba znečištění vody
Skládka leží v území, kde by při poruše těsnících vrstev mohlo dojít k úniku znečištění do podzemních i povrchových vod. Není přitom jasné, jak bude dlouhodobě zajištěn monitoring a kdo ponese odpovědnost v případě znečištění. Těsnící vrstvy nemají zdaleka takovou životnost jako uložený odpad. V předstihu vybudovaná hydroizolace “nové vany” je oproti původnímu plánu již několik let obnažená a vystavena tak působení přírodních vlivů. Před jejím závozem by proto mělo být revizí ověřeno, zda nedošlo k její degradaci. Případný průsak toxických látek pod tělesem skládky nemůže být totiž následně reálně vyřešen. Takové nejistoty jsou v přímém rozporu s principem prevence, který by měl chránit jeden z našich nejcennějších zdrojů – vodu.

Nebezpečný prach
Provoz skládky znamená každodenní víření prachu: při navážení odpadů, jízdě techniky nebo při rekultivaci. Tento prach ale často neobsahuje jen běžné částice zeminy. Může v sobě nést i nebezpečné látky, jako jsou: těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť), azbestová vlákna, polyaromatické uhlovodíky, zbytky dioxinů či PCB.
Tyto látky se váží na jemné prachové částice PM_2,5 nebo menší, které snadno pronikají hluboko do plic a mohou přecházet do krevního oběhu. Z pohledu našeho zdraví je tento druh prachu považován za zvlášť rizikový.

Riziko požárů a toxických emisí
Požáry na skládkách nejsou výjimečné – v Čáslavi jich za posledních deset let bylo přes deset, a to včetně požárů nebezpečného odpadu. Při požárech se uvolňují toxické látky včetně dioxinů, těžkých kovů a oxidů dusíku. Tyto látky mají prokazatelně negativní dopad na zdraví lidí i na okolní přírodu. Navíc dochází ke kontaminaci půdy a vody, což může mít dlouhodobé následky.

Zásah do krajiny 
Rozšířená skládka by nadále dominovala krajině na okraji města. Již nyní přitom výrazně narušuje původní panorama města, jehož historické jádro s tradičními architektonickými dominantami je přitom dlouhodobě památkově chráněno. Místo rekultivace a postupného návratu přírody bychom zde měli ještě desítky let „hromadu odpadu“, viditelnou z širokého okolí. 

Nízká kvalita posouzení dopadů
Hodnocení vlivu rozšíření skládky na životní prostředí (tzv. EIA) bylo podle mnoha připomínek od institucí i veřejnosti provedeno nedostatečně – nebyly spolehlivě posouzeny dopady na vodu, vzduch ani zdraví lidí. 

Nedůvěra k provozovateli
Důvěra je klíčová, když jde o nakládání s nebezpečnými odpady. Jenže právě současný provozovatel čelí obviněním z porušování pravidel při evidenci odpadu. V takovém kontextu je podle mého názoru riskantní svěřit mu další provozování skládky. Kontroly státních orgánů mají jen velmi omezené možnosti odhalit případné porušování pravidel, protože do hlubin skládky nevidí. Případný nesoulad mezi dokumentací a realitou tedy nemohou prokázat.

Z výše uvedených důvodů se domnívám, že rozšíření skládky není v souladu s dlouhodobými zájmy města ani jeho obyvatel. Ochrana vody, zdraví a krajiny by měla mít přednost před krátkodobým ekonomickým ziskem, bez kterého se město může obejít.
Filip Velímský, zastupitel

Převzato z webu https://www.caslavprovsechny.cz/